DOKÁŽU TO?

JAK TO BYLO...

( báseň vznikla během pochodu na Špičácké sedlo 5.5. 2016)

 Bylo jaro, slunce hřálo, taky občas pršelo.

Zašli jsme si na zmrzlinu a bylo nám veselo.

Péťa bručel, když se musel, čelem k vrchu obrátit,

zato naše mateřáky musel každý  pochválit.

Holky ty moc neremcají, o pořádek více dbají.

Občas se jim nechtělo, když se vstávat muselo.

Naši chlapci hlavně mají silné svaly v obličeji.

Od věčného remcání, zbytečného klapání.

Kazí nám tím náladu, najdeme si náhradu.

Když jim chůze dobrá není, copak asi dělat chtějí?

Válet se a povykovat, či dospělé provokovat?

To jsou naši školáci, líní jako vandráci. (někteří)

Z toho nám však smutno není, bylo plno překvapení.

Krásy paní Šumavy, dali jsme si do hlavy.

Nohy jsme si unavili, tím jsme svaly posílili.

Vzpomínky nám zůstanou i s tou pěknou únavou.

 

 

 

 

 

TOPlist